Rubriky
letectví výrobci

Společnost Zlínská letecká a.s. založil už v roce 1934 J. A. Baťa.

zlinFirma Baťa počala zřizovat vlastní letecký park již v polovině dvacátých let minulého století, kdy pro svoje potřeby zakoupila od vojenské správy vyřazovaná školní letadla Albatros B II. S tím je spojeno i jméno Jindřicha Broučka, prvního, dá se říci továrního pilota firmy Baťa. Už v roce 1932 byla zřízena letecká škola Zlin Air School.

V roce 1933 firma Baťa financovala výrobu prvních kluzáků ve Zlíně. Prvním sériovým letadlem vyráběným ve Zlíně se stal kluzák Z-I, konstruovaný ing. Janem Kryšpínem. Následoval postupný vývoj dalších bezmotorových typů Z-II až Z-X.
Prvním motorovým a současně nejúspěšnějším typem byl celodřevěný štíhlý dolnoplošník označený Z-XII, který se stal v předválečném sportovním letectví pojmem. Později byl vzorem pro sérii strojů označených Z-212. Byl poháněn nejprve původním americkým motorem Continental. Brzy do něj byla vestavěna domácí kopie tohoto motoru zn. Persy, jehož výrobou zahajovalo svou činnost motorářské oddělení ZLAS.
V roce 1937 zkonstruoval Ing. Lonek velmi rychlé cestovní nebo-li kurýrní letadlo Z-XIII, elegantní celodřevěný dolnoplošník, opatřený přistávacími klapkami a stavitelnou vrtulí typu Ratier. Bylo pozoruhodné velkou rychlostí až 350 km/hod. Pro válečné události v roce 1939 však v jeho vývoji nebylo pokračováno a byly přerušeny i další projekty.
Dne 15. března 1939 v 15 hod. došlo k obsazení letiště v Otrokovicích Němci. Byli zatýkáni piloti a techničtí pracovníci. Během války byly v podniku pro německý Wehrmacht vyráběny licenční letouny typu Klemm Kl-25 a Bücker Bü-181, kterých bylo vyrobeno 723 kusů.
Po osvobození v roce 1945 podnik přechází pod státní správu. Ihned po ukončení války v roce 1945 začala výroba dvoumístných sportovních letadel Z-181, na které byly montovány německé motory. V podstatě to byl upravený Bü-181. Později se do nich začaly montovat motory vlastní výroby. Tyto letouny pak měly označení Z-281 a Z-381. Celkem jich bylo v letech 1945 – 1951 vyrobeno 465 kusů. Ihned po válce začala i výroba nových letounů vlastních konstrukcí, které byly tajně připraveny během války. V roce 1946 byl zaveden do výroby motor Toma 4, posléze nahrazený motorem Walter Minor 4 (Z-381).
Realizuje se vývoj jediného dvoumotorového letounu vyrobeného v Otrokovicích, Z-20 s motory Argus, ale k sériové výrobě není vydán souhlas – letoun poněkud předběhl úspěšnou éru aerotaxi.

V průběhu vývoje tohoto typu se objevuje i čtyřsedadlová verze motorového letounu Z-122. Jsou postaveny pouze dva prototypy, které však dobře slouží pro tovární přepravu a aerovleky větroňů.

Ze snahy dát sportovním letcům letoun s nejmenšími provozními náklady se přikročilo k rekonstrukci Z-22 v sériovém provedení s motorem Praga. V Otrokovicích bylo vyrobeno 31 kusů a dalších 170 kusů v Kunovicích.

Koncem roku 1945 se dostal do výroby zdařilý motorový letoun smíšené konstrukce Z-26, určený pro základní výcvik a nácvik akrobacie a vlek větroňů. Založil tím slávu rodiny Trenérů, kterých se v 6typech a 15 verzích vyrobilo v letech 1947 – 1974 celkem 1493 kusů.

Souběžně s motorovými letouny probíhala i výroba bezmotorových letadel. V roce 1949 byl zalétán větroň Z-124 Galánka. Patrně nejslavnějším typem větroně, konstruovaným v Otrokovicích, byl větroň Z-25 Šohaj, kterého se vyrobilo celkem 101 kusů, jeho modifikace Z-125 celkem 277 kusů a další. Větroň Z-125 Šohaj byl i exportován do Maďarska, Polska a Rumunska.

V roce 1948 začal podnik s výrobou navijáků Herkules, kterých se zhotovilo téměř 700 kusů. V 50. letech se podnik vedle výroby letounů zabýval řadou dalších výrobků, např. výrobou hydraulických zvedáků Mailers-Benz nebo montáží dieselových stabilních motorů Škoda, výrobou dřevěných vrtulí, v kooperaci výrobou přistávacích klapek a křídel, opravami letounů, produkcí podvozkových kol, dílů pro osobní vozy, motocyklovými díly atd. V letecké výrobě pokračoval podnik dalšími typy vývojové řady Z-26, Z-126, Z-226 T „Trenér“ a vlečný Z-226 B „Bohatýr“.

V roce 1956 byl zalétnut cvičný letoun Z-226 „Trenér 6“ a tím začala éra na mezinárodní akrobatické scéně, kdy se účast letounů řady TRENER s našimi i zahraničními piloty pohybovala nad 60 %. Později byl TRENER Z-226 upraven jako jednosedadlovka s označením „Akrobat“, typ Z-326 se sklápěcím podvozkem a další úspěšné modifikace Z-526. Výroba TRENERů skončila v roce 1974 letounem Z-726.

V roce 1958 až do roku 1963 byl podnik pověřen výrobou vrtulníků HC-2 zkonstruovaných v Leteckém výzkumném ústavu v Praze, který se dokonce objevil na listině rekordů FAI. Následovaly další modifikace. V roce 1962 šéfpilot Berg vytvořil národní výškový rekord 5345 m s vrtulníkem Z-35.

V 60. letech ve spolupráci s konstruktéry z Kunovic vzniká speciální dvoumístný zemědělský letoun XZ-37, kterého se vyrobilo celkem 729 kusů.

V roce 1965 udělila mezinárodní letecká federace FAI podniku „Diplome D´Honneur“ za úspěchy dosažené při rozvoji školních a akrobatických letadel.

Současně vznikala v Otrokovicích stavebnicová řada Z-40. Roku 1967 byl zalétán školní, sportovní a plně akrobatický Z-42, kterého bylo vyrobeno 193 kusů. V roce 1968 byl představen další čtyřmístný Z-43, kterého bylo do roku 1993 vyrobeno 176 kusů. Již v sériové výrobě se u Z-43 objevila verze se zástavbou motoru Textron Lycoming označovaná jako Z-143 L, která získala oblibu a jeho modifikace Z-143 LSi je v současném výrobním programu.

V roce 1973 vedení podniku rozhodlo o vývoji nového akrobatického letounu s cílem prosadit se na mistrovství světa v letecké akrobacii v roce 1976 v Kyjevě. Konstruktéři vyprodukovali nový akrobatický speciál Z-50L s americkým motorem Textron Lycoming. V Kyjevě začala medailová série „padesátek“ a trvala až do roku 1985! Všech verzí a přestaveb bylo vyrobeno celkem 80 kusů.

Ve snaze udržet krok s tendencemi uplatňovanými ve světě modifikoval v roce 1978 Moravan Z-42 novou verzí Z-142, které bylo spolu s další modifikací Z-142 C + CAF vyrobeno téměř 400 kusů. Posledním dvousedadlovým cvičným typem je Z-242 L a v současném výrobním programu je nosným typem. Zástavba motoru Textron Lycoming a certifikací ve 14státech včetně USA a Kanady mu otevřelo severoamerický trh.

V polovině 60. let byla znovu založena letecká škola Zlin Air School. Po roce 1989 začala pracovat, v roce 1990 se dvěma zákazníky, o rok později již se šedesáti. V roce 1992 měla na stojánce 5 letadel. Nesmíme zapomenout ani na akrobatickou soutěž Zlin Air Cup, na letounech Z-42 a Z-142, která se stala i společenskou událostí a které se zúčastňovalo každoročně mnoho pilotů ze zahraničí!

Rok 1989 znamenal zánik Moravanu jako národního podniku a vznik akciové společnosti. Po roce 1990 se Moravan a.s. Otrokovice stává dceřinou společností holdingu Aero a.s., v dalších letech se několikrát mění vlastníci společnosti a dochází k restrukturalizacím a konkurznímu řízení.

V červenci 1997 se firma musela potýkat ještě s jednou pohromou, kdy se prodrala řeka Morava korytem a areál zatopila stoletá voda. Výrobní areál je zatopen do výše 1,5 m a letiště do výše 2 m. Výroba musela být po nějakou dobu přerušena, škody vyčísleny na více než 395 mil. korun, přičemž ztráta na produkci vyčíslena na 158 mil. korun.

V lednu 2006 navštívil Moravan Thomas Bata jr. V únoru 2007 Moravan přešel do vlastnictví QucomHaps Holding Ltd. a změnil svůj název na Moravan Aviation s.r.o.

V roce 2009 byla znovu založena společnost ZLIN AIRCRAFT a.s., která hodlá pokračovat na základech původní Baťovy Zlínské Letecké jako výhradní výrobce sportovních letadel ZLIN.

Slovy filosofa: Dějiny jsou sled krizí, které dodatečně vysvětlujeme! Nemáme v úmyslu rozebírat historické momenty naší společnosti. Za více než 80 let historie jsme dokázali vyrobit okolo 7200 letadel pro zákazníky do více jak 50 zemí! Z toho: 9 typů kluzáků, 12 typů větroňů, 64 typů motorových letadel včetně přestaveb, 4 typy vrtulníků, 3 typy navijáků, 7 typů motorů a minimálně 15 typů letounů, které zůstaly jen v projektu!

ZLIN AIRCRAFT navazuje na tradice společnosti Zlínská letecká ve výrobě cvičných, akrobatických a víceúčelových letadel značky ZLIN.

Nedílnou součástí výroby byly a jsou kromě výroby a oprav letadel další i mezinárodní projekty zaměřené k podpoře výroby malých dopravních, akrobatických, sportovních a jiných letadel, zejména výroba leteckých kol a brzd a padákových dílů.

Komponenty a náhradní díly vyrábí společnost ZLIN AIRCRAFT a.s. v rámci partnerské spolupráce rovněž pro letouny L-410, L-610, větroně L-23, L-33 a mnohé další typy. Mezi výrobky jsou i vystřelovací sedačky, stabilizátory a směrovky.

Dodnes je společnost významným výrobcem podvozkových kol a brzd s mnohaletou tradicí. Její výrobou „prošly“ podvozkové systémy pro letouny, které byly používané v naší armádě. Například pro MIG 15, 19, 21, IL 10, IL 14, JAK 11, AN 28, L-60 Brigadýr, Ae-45, L-200 Morava a další.

Zdroj: www.zlinaircraft.eu

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..